Texty písní

Lži jsou jako déšť

Celý čtyři století příběh Romea zná svět, jen se svojí Julií že láska jak má bejt. I nám to hezky začalo, do řeči jsme se prostě dali. Byla jsi tak krásná devětapul leti adoptovali. Myslel jsem že je to na vždy, na věčnost krát dva. Nechtěl jsem hrát na pravdu, nedráždim rukou lva. Jenže najednou to cejtim sevřelo se mi břicho. Teď nebude to: “Dej mi pusu čim porušíš ticho”. Prej je tu ještě někdo, kdo jednou chce ti říkat ženo. Předpověď se mění, na veronou zataženo. Tak jsem asi druhej, to teď asi letí, lepší je bejt druhej než třetí.

Lži jsou jako déšť a už zase prší.
Lži jsou jako déšť a už zase prší.

Lži jsou jako déšť co skrs na skrs tě promočí. Jel jsem ve vlaku důvěry kde nebyl ani průvodčí. Tvoje tváře krásná, na všechny se směje. Řekneš: “Teď to nejde, zavolám ti” a už zase leje. A proti týhle vodě vážně nemůžu tě chránit. Chceš bejt s někym jinym, nemůžu ti bránit. Když jsme byli spolu mělo to silný stránky. Teď slyšim už jen vstoupili jste do hlasový schránky. Já nejsem žádnej Romeo a Shakespeare to ví. To co uměl jeho ingoust prostě moje srdce neumí. Vim bojovat bych měl proti všem a všemu. Vážně chci tě moc, ale za jakou cenu.

Lži jsou jako déšť a už zase prší.
Lži jsou jako déšť a už zase prší.

Já vim že jsem se nezeptal jestli jsem tu jediný. Snad smi ani nelhala, bylo to tak nevinný. Jenže nevinný lži nejsou jako nejsou suchý slzy, můžeš s nima ublížit a pak tě to mrzí.

Lži jsou jako déšť a už zase prší.
Lži jsou jako déšť
Lži jsou jako déšť

Lži jsou jako déšť a už zase prší

_________________________________________________________________________________________

Tři slova

Mám moc rád, když se směješ, když jsi veselá,
když mě hladíš po vlasech, to teď nikdo nedělá.
Vypadalas tak tajemně, když jsi mi vařila,
byla jsi tak roztomilá, když jsi něco rozbila.
Chtělas umět všechno, co do tebe se vešlo,
tancovat ti nešlo, ale tebe to nepřešlo.
Po večerech jsme to pilovali, potom jsme se milovali,
tak proč nejsme šťastní, když jsme si to plánovali.
S postupem času první opojení vyprchává,
to je prej normální, to se prostě s láskou stává.
Ale svýho miláčka si pořád musíš vážit,
začínaj ti vadit chyby, hledat se je nesmíš snažit.
Ale já…. blb řek jedenkrát,
už to není jako dřív, už tě nemám rád.
Řeklas to je mi moc líto, snad abych šla,
řek jsem tak si běž a ty jsi šla..

Řek jsem tak si běž a ty jsi šla…

Proč si člověk uvědomí co vlastně měl
až když všechno ztratí, co je to za úděl.
Chtěl jsem dokonalo, holku malovanou,
chtěl jsem vodu v potoce už od pramene slanou.
Matematika je fakt věda,
co se týče vztahů lidí věřit se jí ale nedá.
Sto není víc než jedna, když tě ta jedna má ráda,
sto známej nenahradí jednoho kamaráda.
Vodopád slov už nevrátí cos jednou řek,
paměť totiž nejde vymazat, nejsi Man in black.
Když jsem řek ty tři slova, tak si běž,
řek jsem si tenkrát poprvé tu svoji strašnou lež.
Prej ráno budu v pohodě, teď se jenom vyspim,
jenže ráno blbě od žaludku, víš co tim myslim.
Pořád tě mám rád a bejt sám nejde snést,
pro ty tři blbý slova je to moc velkej trest.

Řek jsem tak si běž a ty jsi šla…

Tak to bylo…
Ty tři slova…
Tak si běž

Řek jsme tak si běž a ty jsi šla.

_________________________________________________________________________________________

Miluju

Miluju tvůj usměv, směješ se tak krásně
Miluju tvý gesta, slova a básně
Miluju když sníš o cestě na pláž Thajskou
Miluju když víš, že fakt namám rád rajskou

Miluju tě tak jak miluje strom svoje květy
Miluju tě tak Jak ve Španělsku kastaněty
Miluju ty tajný, tvý záhyby těla
Miluju když říkáš copak by jsi chtěla

Miluju tvý pochyby, co si máš vzít na sebe
Miluju tvý pohyby, když se vznášíš do nebe
Miluju ty okamžiky, kdy mě máš tak ráda
Miluju ty chvíle kdy ti můžu umejt záda

Miluju tě večer když celá prostě záříš
Miluju tě ráno jak se při tom tváříš
Miluju tvý vášně, co se z nitra derou
Miluju tě strašně, miluju tě celou

_________________________________________________________________________________________

Minuty se vlečou

Kyvadlo se houpá, minuty se vlečou,
i kdybych jim zaplatil rychlejc neutečou.
Sed´jsem si na zem a koukám na nebe,
nic tam nedávaj, já čekám na Tebe.
A už zase vzpomínám, jak jsme spolu začínali,
byli jsme šťastní, když jsme vedle sebe usínali.
Jen co jsem Tě uviděl, hned mi blesklo hlavou,
možná že jsem právě našel tu pravou.

Tenkrát jsem Ti přines to malý černý štěně,
tenkrát jsme si volali 20x denně.
Po sobě toužili a na sebe se těšili,
všechny první překážky společně jsme řešili.

Teď to nějak přestalo – chtěl bych nám pomoct,
třeba má naše láska nějakou nemoc
ale s touhle diagnózou se už nedá dělat nic,
prostě jenom jsem, ten co má rád víc…

Prostě jenom jsem
ten, co má rád víc…

Nechci se hádat, kdo je tady v právu,
fakt je ten, že jsi prostě mohla poslat zprávu,
jestli jsi v pořádku, nic Ti nechybí,
to je přece normální, když se to slíbí.

Ty jsi moje kráska, Ty jsi moje láska,
život je ruleta a Ty jsi moje sázka.
Možná už je zbytečný odhalovat city,
já už všechno řek’, teď na řadě jsi Ty!

Ten kdo má rád míň, ten má vlastně štěstí,
ve velkým městě lásky sice bydlí na předměstí,
ale nemusí se starat o budoucnost vztahu,
je to jak mít výhodu prvního tahu.

Může klidně dýchat, i když nemá plíce,
už ve škole nás učili, že míň je někdy více.
A s tím se vážně nedá dělat vůbec nic,
bohužel jsem ten, ten co má rád víc…

Prostě jenom jsem
ten, co má rád víc…

Kyvadlo se houpá…minuty se vlečou…
i kdybych jim zaplatil…rychlejc neutečou…

Prostě jenom jsem
ten, co má rád víc…

_________________________________________________________________________________________

Svalnatec

Byl jsem u toho, když se holky bavily
S kym by se tak nejradši v ranní rose brodily
První řekla hele, ten má hezký tělo
To moje mladý svěží, by takový ňáký chtělo

Koukni se na něj, na ty jeho svaly
Jenom si představ, kdyby tě do náručí vzaly
Ten musí bejt můj, to je prostě daný
No podívej se, jak to má vyrýsovaný
Né, to bylo vo mně, to nemá cenu
Mně říkali kulturista z Matthausenu
O jednu takovou holku, chtěl jsem vážně usilovat
Víte, co mi řekla, no, měl bys radši posilovat
Může za to v Čechách výuka dívek
No jednouduchej příběh, nejlíp to zná Viewigh
Někdo se bojí venku velkejch psů
Já se bojim změřit obvod svejch bicepsů

REF ..

Já nejsem, nejsem nejsem nejsem svalnatej
Ale taky nejsem nejsem vůbec ženatej
Vždycky jsem byl tak nějak hubenej
Tak buď mojí láskou, buď mou nej

Nejsem, nejsem nejsem nejsem svalnatej
Ale taky nejsem nejsem vůbec ženatej
Tak buď mojí láskou, buď mou nej
Tak buď mojí láskou, buď mou nej

Jó, byl jsem taky jednou v jednom fitnesu,
Ale 150 na bench prostě nesnesu
Koukal jsem tam na hrany, jak dřepy cvičí
Blbnuly se závažíma, já jen s tou tyčí

Na rotopedu seděl jsem, šlapkama kroužil
Žlutej trikot za snahu jsem si zasloužil
Jenže byl tam Němec, co už z kola odvyk
Na mě ale stačil, byl to Olaf Ludwig

Vedle byla hrazda, chtěl sem tělo protáhnout
Řekli mi, jseš lehkej, zkus se párkrát přitáhnout
Když jsem teda lehkej, přešel jsem na přitahy
Vedle mě asi zatím postavili výtahy

To jinak není možný, chlap hubenej jak drát
Ten frajer se přitáh asi šedesátkrát
Pak slez…a bez…známky ňákýho potu
Se nes…a vlez…si do svýho trikotu

REF ..

Kdo chce mít postavu Řeka Zorby
Všechno je to ve stravě, říkaly korby
Proteiny, vitaminy, kyseliny amino
Budu mít prsa jako ty, mamino

Přestal jsem jíst hamburgery, teď jim kila sóji
Budu největší savec v celý Praze-Tróji
A že tam mám velkou konkurenci….tygry…slony…

_________________________________________________________________________________________

Letadla v břiše

Je šestýho června, třináct hodin přesně,
máme sraz v pizzerii, stíhám to těsně,
na to jak se dobře najím, těším se děsně,
no tak lásko, kde tě mám, vzadu, no jasně.

Byl bych moc rád, kdybych si tohle celý vymyslel,
kdo by si v tuhle klidnou chvíli pomyslel,
že se za pár hodin budu sbírat ze dna,
že si budu přát, aby byla znovu jedna.

Je jedna hodina, ta po pravym poledni,
no tak si přece ke svý holce přisedni.
Přišla mi zpráva, měli jsme se sejít,
stačilo ale jen do toho podniku vejít,

abysem zjistil, že nebyla pro mě,
a už se cítim jako když je po mně,
dělej, sedni si, ať nám nevyneseš spaní,
no tak si sedám, třeba je to zdání.

Je šestýho června, šestnáct nula pět,

připadá mi to jako dva tisíce let,
už tři hodiny se zamilovaně díváš,
už tři hodiny se při jídle líbáš.

Já sedím naproti, je to zvláštní pohled,
když si člověk rozšíří o tobě svůj rozhled,
sedim naproti a mám trošku zimnici,
sedim v bistru o okna naproti přes silnici.

Jé, ahoj miláčku, to jsem se tě lekla,
ani jsem tě nečekala, abych pravdu řekla,
máš bejt přece v práci, jak to všechno stíháš,
musíš se šetřit, vždyť se hrozně týráš.

Skoro jsi se těma svejma řečma dojala,
a pak jsi mě rychle pro jistotu objala,
vim, že to nebylo tvoje dnešní první objetí,
všechno jsem to viděl, byl jsem tam až do pěti.

Možná je to osud, možná je to dané,
ale vždycky, když se tohle někomu stane,
je to ten pocit naprostý bezmoci,
kdy máš kůži bledou jak při vážný nemoci.

Svírá se ti břicho a srdce auch,
Němci tomu řikaj Flugzeuge im Bauch.
Dostaví se smutek a chováš se tiše,
je to jako když ti lítaj letadla v břiše.

_________________________________________________________________________________________

Zimní čas

Dneska v noci posouvali letní čas na zimní.
Nikdo z nás normálních lidí tohle neovlivní.
Taky se už posouvám a tvoje tělo objímám.
A že jsme spolu už sto let vůbec teďka nevnímám.
Všechno okolo nás se tak strašně rychle mění.
O šedesát minut míň je na věži po rozednění.
O hodinu dýl budou spát všichni pracující.
Na minutu oko nezamhouří všichni milující.
Za ty dlouhý měsíce jsi tak strašně zlobila.
Kolik bylo večerů co jsi doma nebyla.
Mě to ale nevadí, jseš prostě můj poklad.
Navíc v telefonu jsem si tě už vymazal stokrát.
Vypadá to zvláštně, že jsem se s tím smířil.
Místo abych s nárokama třeba výše mířil.
Ale život není teorie, je to velká ironie.
Že s holkou co krev ti pije se nakonec lépe žije.

Chci tě vidět celou vysvlečenou, přesvědšenou,
uzavřenou, roztouženou, jak seš moji ženou.
Přistiženou, rozmazlenou, vysazenou, prozrazenou,
a jak poránu vyjde slunce, čerstvě probuzenou.
Stačí se jen podívat jak se ti vlněj boky.
A už si představuju jak drtim všechny soky.
Rozestelu pelíšky a budeme v nich roky.
A Jirka Kodet jí klidně maminčiny noky.
Jsi pro Verdiho jedna celá velká opera.
Pro Giovanniho Casanovu jeho první nevěra.
pro Feliniho Amarkor, jsi pro Francii jak konkord.
Jsi na dětský oslavě obrovský třípatrový dort.
Jsi první velké turné ve zpěvákově kariéře.
Jsi stoprvní hlas při hlasování o důvěře.
Listuju katalogem nejpřitažlivějších žen.
A našel jsem Tebe samozřejmě v kapitole SEN.

_________________________________________________________________________________________

Nejhorší věta

Řekni jak chceš během tří vteřin mi trošku změnit svět,
aby se to nedalo už nikdy vrátit zpět,
jde to lehce, lehce, viď že lehce,
existujou totiž věty, který nikdo slyšet nechce.

Dneska máme zavřeno, nedostaneš panáka,
dneska jste byl nejslabší a máte padáka.
Jel jste příliš rychle, tady je padesát
Dobrý den pane Mareš, tak vám už bude šedesát.

A co ty?.. Co máš se mnou v plánu?
Jakýpak slovíčka chováš v arsenálu?
Když jsi mi zavolala, chtělas se mnou mluvit,
bláhově jsem doufal, že se za včerejšek chceš omluvit.

Myslím, že to nemá cenu, byla tvoje věta,
tak trošku sis zahrála na konec mýho světa.
Jenže pak jsi ještě dodala a to celkem vesele,
nic si z toho nedělej, zůstanem přátelé.

Zůstaneme přátelé je nejhorší věta,
je to jasnej důkaz, že už po vztahu je veta.
Tohle není příběh knížky bylo nás pět,
nechci s tebou kamarádit, chci naši lásku zpět.

Přátelství je skvělý, o tom není sporu,
parta lidí spolu sedne k jednomu stolu.
Skvěle pokecaj, něco se vypije,
jeden pro druhýho ale celym srdcem nežije.

A mezi náma bylo přece vždycky něco víc,
znám tě krásně celou, znám tvůj rub i líc.
Jsi moje malá víla, moje velká síla,
v mojim těle důležitá, jak poslední žíla.

Seš moje všechno, všechno, co teď mám,
měl jsem velký plány, nezvládnu je sám
Jsem do tebe blázen, netvař se kysele
My se přece milujem, my nejsme přátelé

Všichni kolem viděli to co já teď tušim
Že ty moje plány asi zase zrušim. Už vim,
že nechceš slyšet to moje mám tě rád
Cejtim jak jsi přepla na studio kamarád

A tohle já nezvládnu nenech mě s tím potýkat
Být vedle tebe a nemoct se tě dotýkat
Dělat že se směju a tvářit se vesele
Ne…my nemůžem být přátelé

_________________________________________________________________________________________

Babysong

Řekni co je rok, jeden malej růček,
ve vývoji lidstva jeden malej krůček,
to naše malá planeta to velký Slunce obletí,
stihne se pár desítek partnerskejch obětí.
Všechno se to obejde ale tak nějak bez dětí,
no jo rodičovství to dneska prostě neletí,
doufám že to nebude nějaký hloupý prokletí,
začalo se to projevovat až ke konci století.
Lidi maj problémy, spousta věcí v práci,
nemaj prostě čas dělat další generaci
a tak zatímco Číňanů jsou už miliardy,
my máme v Berouně sotva tři Jardy.

Řekni co je měsíc, jeden malej měsíček,
ve vývoji lidstva jeden malej kousíček,
naše slavná Luna tu naši kouli obletí,
pojďme spolu vybrat správnej měsíc pro početí.
Co se týče lásky květen je favorit,
červen zase dotváří léta kolorit,
únor je moc krátkej a krátkej není dobrej,
to ví přece každej člověk trošku moudrej.
Vidim to na březen, za kamna vlezem
a když přijdou Vánoce už kočárek vezem,
dostaneš dárek nejkrásnější na světě,
ber to že seš poslední chlap na týhle planetě.

Takže seš se svojí holkou, máš ji strašně rád
a tohle jste řešili aspoň milionkrát,
nasadit čepičku nebo nenasadit,
řeknu ti proč, zkus si třeba vsadit.
Osmsetšedesát miliónů důvodů,
všechny ty mršky jsou stejnýho původu,
jsou tvoje, tvoje, ne moje,
tvoje, no jasně,já nepučuju svoje.
Je to jedna noc, jedna malá nocička,
pro přežití lidstva moc potřebná věcička,
hele máš už spostu let, dobrý postavení,
no tak to využij, to taky věčně není.
Rozhodni se sám, klidně si dávej pozor
a na ten svůj nákla kup si třeba trezor,
nebo prostě přestaň hrát se svou holkou domino
a normálně zařvi “JÁ CHCI MIMINO!!”

_________________________________________________________________________________________

Bylo nebylo

Máme tady dějiny, kde nekončí to špatně
JFK tam skončí u Marylin Monroe v šatně
Dvěma malejm blondýnkám pak bude dělat tátu
No řekněte, kdo by chtěl bejt obětí atentátů

Mark Chapman je v klidu, John Lennon je v důchodu
Jsou z nich kamarádi a tak setkávaj se v průchodu
Mark je vážně dobrák, proto není důvod k popravě
Beatles totiž koncertujou o víkendu v Ostravě

Abrahám Lincoln má zas divadlo rád
Zbrusu novej kus mu budou dneska večer hrát
Lincoln se v klidu dočká závěrečné opony
Herci se děkují, dělají úklony

Všichni kolem říkaj, ó bylo to tak pěkné
Ale on si klidně potom novinářům řekne
Byla to strašná nuda… myslel jsem, že umřu

R:Bylo nebylo, bylo nebylo
to by se to žilo, kdyby to takhle bylo

Stevie Wonder vidí a Smetana slyší
Jak se tenhle příběh od skutečnosti liší
Tak tedy ještě jednou pojďme otevřít akta
Projeďme si spolu zbylá historická fakta

Titanic je v přístavu, jen se trošku otlouk
sedláci maj u Chlumce vítěznej oblouk
Kurt Cobain už nemá v hlavě díru
V Iráku se začal jezdit závod míru

Z Československa už není jenom půlka
Karla Gotta neporazil nikdy Hůlka
Všichni se maj báječně a nejsou nemoce
A Slovensko patří mezi velmoce

R:Bylo nebylo, bylo nebylo
to by se to žilo, kdyby to takhle bylo

_________________________________________________________________________________________

Písmena

V dešti se mi ztrácíš,
moje ústa neslyšíš,
moje oči nevidíš..

Jen písmena,
třeba.. a b c d e f g há,
tohle není žádná věda,
jen písmena tvoří slova,
jako tyrkys – rudá, šedá,
existují snad od doby,
kdy chodíme už vzpřímení
vytvořila taky tvoje krásné jméno a příjmení,
vepsalas ho na ta místa kolem kterých chodím domů,
na listí, a na chodníky ,na sloupy , na kůru stromů,
nechalas ho i na schránce jak pamětní desku
tvý věci zmizely rychlejc než v kulovým blesku.
Otevřel jsem dveře jako tisíckrát týdně,
a hned pochopil proč jsem se cítil tak bídně,
ty stěny přece dobře znám,
pár čtverečních metrů,
sotva se tam vešel malej komínek svetrů..
žili jsme tu stísněně, to je pravda čistá
a najednou je na věšacích tak strašně moc místa,
v dešti se mi ztrácíš, všechno kolem voní,
tvý jméno je i na zvonku co už nezazvoní.

V dešti se mi ztráááácíš….
moje ústa neslyšíš,
moje oči nevidíšš…
V dešti se mi ztráááácíš….
moje ústa neslyšíš,
moje oči nevidíšš…

Generace lidí dělaj pořád stejné chyby,
a potom všichni hrajeme tu starou hru na kdyby
kdyby sem já kdyby si ty nenávidim tyhle věty ,
fakt ne.. oo ooo oooooo
mám tě strašně rád, bez tebe jsem chudší..
jsem sročko za který teď už všichni ručí
jooo ..
všem kolem už jasný je že chybama se člověk mučí,
ukončit to může zvonek snad se rozezvučí…

V dešti se mi ztráááácíš….
moje ústa neslyšíš,
moje oči nevidíšš…
V dešti se mi ztráááácíš….
moje ústa neslyšíš,
moje oči nevidíšš…

yeah oooo oooo ooo

ty víš co vím jáá… není proč žít dál..
vítr všechno vzal…už nám nepřeje,
i smích se směje
už není proč žít dáál..jéééé…
si bouře a já nestíhám běžíš dlouhou,
i noci spálíš ty sám svojí touhou..
tvůj kousek nebe..na slunce nečeká jé…
víš co vím já tak dej si říct…
už dávno mezi námi není nic..
už víš co já tak dej si říííct….
v dešti se ti ráda ztrácím..
tvoje ústa stejně neslyším
a tvoje oči vůbec nevidím…

v dešti se mi ztrácíš…
tvoje ústa neslyší..
tvoje oči nevidíš…

oooo oooo

_________________________________________________________________________________________

U stánků

U stánků na levnou krásu,
postávaj a smějou se času
čekaj tu na ty, co chtěj koupit dárky
Vondráčkovou, Maxu či Linkin parky

óóó decibely lásky
óóó to je muzika
Jsou to kluci pilný, maj černý vlásky
i na eura nikdo ne neříká

Ať je hudba tvůj lék,
a každý z nás ať má muziku svou
maj tam fakt hudbu pro každý věk
Pěkně nahranou, vypálenou

A to je ten problém, který jsem vyhlásil
i Michael Jackson na tiskovce prohlásil
takový práce, já se s tim jebu
a pak za dvě stovky to prodávaj v Chebu

Možete ho zohnat len pod rukou,
nádherné CD bez col
Výberové CD so zárukou
Získá ho, kto prijdě skor

Dlouhá noc, nikdo z nás nejde spát
Všechno je tu skopčený nastokrát
Sladké mámení, chvíle závratí
Střípky zázraků, prachy ti nevrátí

A nonstop, oni jsou tam nonstop
Když někdo přijde, maj chuť se rvát
Prodavači měřej asi pět stop
a velký budou takhle napořád

A když se tihle chlapi poperou
tak jenom nožem anebo sekerou
je to konkurenční boj značek, říkal to Zuna
Abibas, Mike, Deebok a Puna

U stánků na levnou krásu,
postávaj a smějou se času
S peněženkou a holkou,
co nemá kam jít
Cédéček pár
a pár tahů z trávy
Potom se kouknou
na večerní zprávy
ty uměj žít …..
bouřej se a neposlouchaj

_________________________________________________________________________________________

Už jsme zase starší

Stala se mi taková zajímavá noviny,
pochopí to všichni nejen moje rodina,
šel jsem mezi lidi náladu si zvednout
a ňáká holka v tramvaji mě pustila sednout.
No tak jsem hned volal známí, musíme to probrat,
zvedla to její sestra nastal ten obrat.
Začala mi vykat, no musim si zvykat,
když v tom ve sluchátku najednou slyšim ji říkat.
Je tu ňákej starej chlap, šel čekat ven před dům,
podle mě mu může být tak asi 27.
Tak to jsem musel zasáhnout a bránit svoji čest,
já jsem přece mnohem mladší je mi 26.
Neboj se, taky se tě to bude brzy týkat,
dobrý den pane nebo paní,
začnou ti říkat pryč je podzim další,
už jsme zase starší,a už to bohužel bude jenom horší.

Pamatuju jak jsme tenkrát sázeli břízy,
pamatuju jak jsi začla chodit na dýzy,
jak jsme schýzy z fýzi, užívali jsme si prostě svoji první mízy.
Když jsem vlez na gympl a viděl čtvrťáky,
řek jsem co to je za chlapy, ty maj snad už baráky.
Jak mi v pátnácti přišli tak starý dvacetiletý,
ve dvaceti zas byli důchodci třicetiletý.
Pak jsme časem trošku, pozměnili role,
já mám zase narozeniny, no ty vole.
já už sakra pamatuju, jak byla v krámech láce,
kolik je to let, co jsem přišel sem do práce.
Proč je zase olympiáda, vždyť byla loni,
zas tam budou běhat, proč ten čas tak honí.
A už je azse Silvestr, MDŽ a den matek,
Pankrác, Servác, Bonifác, už zas slaví svůj svátek.
Je to asi týden co byl 1. máj
a v pátek už vidim děti, jak vysvědčení maj,
teprv včera jsme spolu přece česali ovoce,
tak proč venku sněží, proč jsou zítra vánoce?